Kdy se zazimováním začít?

Zazimování muškátů není nikterak těžké a zvládne ho v pohodě 1 osoba. Na samotný proces byste měli myslet před tím, než udeří první mrazíky. Některé druhy muškátů jsou obzvláště náchylné a i jeden jediný mráz je může trvale zničit, naopak některé odolnější druhy ho dokáží přečkat bez úhony. Každopádně je vhodné je už někdy koncem října sundat a přemístit dovnitř.

Než uložím rostlinu k zimnímu spánku…

Jako první bychom měli ostříhat všechny zvadlé, uschlé, či jinak poškozené části. Zabráníte tím tak šíření nemocí, či plísní. Následně je vhodné květinu vzít z květináče a ostrým nožem sesekat příliš dlouhé kořeny, nicméně zvýšenou pozornost věnujte hlavním, silným kořenům, které musíte nechat neporušené. Nožem, či zahradními nůžkami, pak můžete osekat i rostlinu celkově, avšak opět byste měli zachovat hlavní větvení rostliny. Rovněž oklepejte většinu hlíny.

Kde rostliny skladovat a jak často zalévat?

Následně (zejména pokud máte muškátů více) se doporučuje vyskládat jednotlivé rostliny do bedýnky, kterou vystelete pískem, či rašelinou. Celou bedýnku pak můžete uložit třeba na půdu, kde by měla být odpovídající teplota kolem 10-18°C i v zimě a počítá se i se solidními světelnými podmínkami.

Co se týče zálivky, zazimované muškáty jsou velmi nenáročné a častá zálivka jim spíše škodí, než pomáhá (množení plísní a nahnívání rostliny). Většina zahrádkářů doporučuje zalévat 1, maximálně 2x za měsíc.

V březnu zase na parapet

Když mrazíky opadnou (typicky kolem března), můžete muškáty opět vysadit do truhlíku s novým substrátem a vysadit je ven. Na začátku se doporučuje intenzivnější zálivka a pro bohaté květenství i speciální hnojiva na muškáty, nicméně nejsou podmínkou kvetení.
Doufáme, že se Vám dnešní tipy budou hodit a zazimování muškátů bude pro Vás hračkou!

Zazimování rostlin

Předně je obrovský rozdíl v zazimování jezírka s živou faunou a florou, či bez ní. My budeme předpokládat, že se v jezírku nacházejí rostliny i ryby.
Začneme rostlinami. Prakticky všechny plovoucí rostliny z vody vyjměte, pokud teplota venku padá pod nějakých 10-12°C. Pouze několik málo výjimek (jako třeba voďanka) musí ve vodě zůstat z důvodu rozmnožování. Podobně to platí i v případě tzv. doutníků, které pomáhají uvolňovat nebezpečné látky z vody.

Zazimování ryb

Co se týče ryb, je situace o něco složitější. S již zmiňovanou teplotou kolem 10°C byste měli nasadit vysoko-vlákninovou potravu, pod 7-8°C pak přestat krmit úplně, neboť rybám se pak uzavírá trávicí trakt a potrava by nebyla spotřebována a pouze by znečisťovala vodu.
Kapitolou samou pro sebe je pak vznikající led. Ryby samo sebou potřebují vzduch + je nutné uvolňovat metan, který vzniká při rozkladu organických látek (kdyby nebyl uvolňován, docházelo by k rozpouštění metanu ve vodě a úhynu ryb!).

Mnoho amatérů teď půjde do kůlny, vezme sekerku a začne sekat díru do jezírka, což je velkou chybou – ryby jsou v šoku a sekerou, či úlomky ledu, můžete poškodit plachtu jezírka. Pro tyto účely se prodává speciální čerpadlo, které nejenže zabraňuje vzniku ledu, ale i odvádí metan a provzdušňuje vodu. Dále můžete pořídit topné těleso, či jednoduchý plovák. Hodně záleží na velikosti Vašeho jezírka a kolik chcete reálně investovat (plovák je samo sebou levnější, než čerpadlo…), nicméně s tím Vám pomohou třeba ve zverimexu, DIY obchodech, či v rybářských potřebách.